Milá Daničko,
předem mého dopisu přijmi co nejsrdečnější pozdrav. Píši Ti na základě Tvého, předpokládám, že neuváženého, vyznání z roku 2004.
Je tomu již drahně let, co jsem se naposledy miloval s dívkou Tvého druhu. Musím předeslat, že pokaždé to bylo moc hezké. Nebudu se moc rozepisovat o této ojedinělé epizódě. Bylo to fajn.
Jsem teď zrovna u vás na Zemi, dostal jsem, tak říkajíc, padáka od šéfa. Že vybav si to a potom uvidíme. Vono to s tou Gábinou už byla síla. To se musí zažít, holt.
Tak Ti nabízím, že by sme se mohli sejít. Když budeš chtít. Rád jezdím autem. Todlencto mám moc rád. Jezdí rychle a moc nežere. Ale to je jiná téma.
Fakt si myslíš, že by jsme si mohli rozumnět? Že by si pro mne mohla najít trošku? Porozumění, myslím.
Tak mi, prosím Tě, napiš, že kdy a kde. Já určitě přijedu. Nějak to už udělám.
Musím už končit, jede mi výtah. Tak ahoj, s láskou
Tvúj Míla
P.S.
Mám rád kabáty a dlouhý kafe.
Komentáre
.:)))...trdlo..:))))
Elli :-))))
tak aby ti..:))))
Miťko, tak nech Ti to vyjde...
Elli :-)))), Marti :-)))),
Jedna hodná paní, říkejme jí, pracovně, paní M., tak ta mi řekla:" Když na to budeš moc myslet, tak se Ti to splní."
A víte, že to je pravda? Ahoj a nádherný, poetický den z Trenčína
přeji všem blogerkám :-)))
"Když na to budeš moc myslet, tak se Ti to splní"... to je pravda... ale nie celá...
ehmmm,
podotazka: aj kabaty z cincil mas rad? alebo si proti trapeniu zvieratok? alebo trpis urcitou uchylkou?